NOVINKY V ÚČETNICTVÍ, DANÍCH A MZDÁCH PRO ROK 2022

1. Změny DPH

1.1. Prominutí DPH při dodaní elektrické energie a plyn

Prominutí DPH na dodávky plynu a elektrické energie, které platilo v období 1.11.2021 – 31.12.2021 pozbylo počátkem roku 2022 platnosti. V současné chvíli se tak nacházíme v situaci, kdy se opět na tyto dodávky aplikuje 21% sazba DPH. Zároveň Ministerstvo financí předložilo koncem roku 2021 vládě návrh novely Zákona o DPH, která by dodání elektřiny a plynu osvobodila od 21% sazby DPH na celý rok 2022, a to s účinností od 1.ledna 2022. Zda skutečně bude novela zákona osvobozující dodávky elektřiny a plynu od DPH po celý rok 2022 schválena, si budeme muset ještě počkat. V odborných kruzích však panuje názor, že novela v této podobě nemá mnoho šancí na schválení.

1.2. Úprava zvláštního režimu DPH pro cestovní kanceláře

Tato změna se týká pouze cestovních kanceláří: Počínaje 1. lednem 2022 platí nová úprava u uplatňování DPH u plnění, podléhajících zvláštnímu režimu pro cestovní službu. Nově je nutné přiznávat DPH u přijatých záloh na cestovní službu a dále zatížit část letecké přepravy do třetích zemí daní z přidané hodnoty. Další změnou je i systém výpočtu přirážky, kdy je nově nutné počítat přirážku za každou poskytnutou cestovní službu zvlášť a nikoliv kumulovaně za celé zdaňovací období.

1.3. Možné zvýšení limitu obratu pro osvobození od DPH na 2 mil. Kč

V minulém roce byla přijata novela evropské směrnice o DPH, na jejímžzákladě bude umožněno členským zemím dle vlastního uvážení změnit limit obratu pro vznik plátcovství DPH až na 85 000 EUR. Tato novela evropské směrnice však začne platit až od 1.1.2025. Vláda na svém zasedání 2.11.2021 schválila návrh Ministerstva financí na pověření ministryně Aleny Schillerové k podání žádosti Evropské unii o zvýšení limitu obratu pro osvobození DPH ze současného 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Cílem je tedy získání výjimky pro období ideálně od 1.1.2022 do 31.12.2024, tedy do doby začátku platnosti evropské směrnice. Zda se podaří tuto výjimku získat a posunout tak limit pro registraci k DPH na 2 miliony korun je prozatím otázkou budoucnosti.

2. Změny ve mzdové oblasti a zdanění příjmů

2.1. Zvýšení minimální a zaručené mzdy v roce 2022

V roce 2022 výše minimální mzdy vzroste na částku 16 200 Kč, minimální mzda tak bude činit  přibližně 41,7 % průměrné mzdy v ČR. Došlo také k navýšení minimální hodinové mzdy z 90,50 Kč na 96,40 Kč. Společně s minimální mzdou dojde také ke zvýšení nejnižší úrovně zaručené mzdy. Zaručená mzda stanovuje  nejnižší možné ohodnocení zaměstnance za práci s ohledem na její složitost, odpovědnost a namáhavost při  práci na plný úvazek, tedy při 40 odpracovaných hodinách týdně. Zaručená mzda se dělí do osmi skupin podle  náročnosti.  

2.2. Zvýšení základní daňové slevy na poplatníka

Základní daňová sleva na poplatníka se v roce 2022 opět zvýší, a to na 30 840 Kč ročně čili o další 3 000 Kč oproti  roku 2021. Například zaměstnanci s průměrnou mzdou tak pocítí zvýšení slevy na poplatníka v podobě zvýšení  čisté mzdy o 250 Kč. Výše měsíční slevy na dani pro rok 2022 je 2 570 Kč.  

2.3. Zvýšení daňového zvýhodnění na děti od roku 2022 a zpětně za rok  2021

Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z  příjmů“) přináší dvě úpravy v oblasti daňového zvýhodnění na děti v § 35c a § 35d.  První změna zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé dítě z částky 19 404 Kč za rok na částku 22 320 Kč (měsíčně  1 860 Kč), v případě třetího a dalšího dítěte z částky 24 204 Kč za rok na částku 27 840 Kč (měsíčně 2 320 Kč).  Zvýšení částek daňového zvýhodnění na děti promítne zaměstnavatel zaměstnancům až po skončení roku v  ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021 za celé zdaňovací období, resp. za kalendářní měsíce,  kdy poplatník splňoval nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na děti.   Druhá změna zákona o daních z příjmů přináší v § 35d odst. 4 zrušení maximálního limitu pro výplatu měsíčního  daňového bonusu na dítě ve výši 5 025 Kč.  

2.4. Stravenky a stravenkový paušál pro rok 2022 

V roce 2022 základní stravné vzrostlo z loňských 108 korun na 118 korun. Od nové částky se pak odvíjí i hodnota  optimální stravenky, u které nejvýrazněji uspoří na daních a odvodech jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci.  V roce 2022 si firmy odečtou z daní nejvíce, když zaměstnancům pořídí stravenky v hodnotě 150 korun na den.  Pokud přispíváte na stravování zaměstnanců prostřednictvím tzv. stravenkového paušálu je denní limit pro rok  2022 ve výši 82,60 Kč. Pokud zaměstnavatel poskytuje na obědy tuto nebo nižší částku, neplatí z ní zaměstnanec  žádné daně ani odvody. 

2.5. Dvě sazby daně z příjmů fyzických osob 15 % a 23 % 

V loňském roce došlo společně se zrušením superhrubé mzdy k zavedení druhé sazby pro daň z příjmů fyzických  osob ve výši 23 %. Fyzické osoby s daňovým základem vyšším jak 1 701 168 Kč za rok 2021 tak budou danit 23%  sazbou všechny příjmy nad tuto hranici. Do limitu 1,7 milionu Kč daňového základu bude aplikována standardně  15% sazba daně z příjmů. Nepříjemné ovšem je, že na rozdíl od původní solidární daně, jsou 23% sazbou zdaněny  i příjmy z pronájmu, podnikání, kapitálové příjmy i ostatní příjmy dle §10 zákona o daních z příjmu.   

2.6. Změna výše paušální daně 

Paušální daň nabízí od ledna 2021 významné snížení administrativy při odvodových povinnostech živnostníkům  s ročními příjmy do 1 milionu Kč. Daň z příjmů, sociální i zdravotní pojistné od ledna 2021 je možné vyřešit jedinou platbou ve výši 5 469 Kč měsíčně (65 628 Kč ročně). Žádné papírování, placení účetních služeb a minimum  daňových kontrol – takto definuje paušální daň Ministerstvo financí.  V roce 2022 dochází ke změně výše paušální daně z původních 65 628 Kč ročně (tj. 5 469 Kč měsíčně) na novou  výši 71 928 Kč ročně (5 994 Kč měsíčně). Nová měsíční výše paušální daně je splatná do 20. 1. 2022.  Podnikatelé, kteří k 31.12.2020 evidovali neuhrazené pohledávky a od 1.1.2021 přešli do režimu paušální daně,  jsou povinni do 31.3.2022 resp. 30.4.2022 podat dodatečné daňové přiznání a doplatit dlužnou daň z těchto  pohledávek. Společně s dodatečným přiznáním je nutné podat i opravný přehled pro ČSSZ a doplatit i pojistné.  Právě nedodanění pohledávek při změně režimu je častým předmětem kontrol finančních úřadů. Podání  dodatečného přiznání za rok 2020 a opravného přehledu ČSSZ není sankcionováno úrokem z prodlení, stihne-li  poplatník zákonný termín (31.3.2022, resp. 30.4.2022).  

Pro vstup do režimu paušální daně je třeba tuto skutečnost správci daně ohlásit nejpozději do  10.1.2022. Podnikatelé, kteří do paušálního režimu vstoupili již v minulém roce v paušálním režimu  pokračují. Nemusí tedy nic oznamovat.

Ohlášení vstupu do paušálního režimu je možno provést online například zde:  https://ouc.financnisprava.cz/osvcpp/form/danovySubjekt

2.7. Navýšení minimálních odvodů pro OSVČ 

Pro rok 2022 se změnila výše minimální zálohy odvodu na sociální pojištění hlavní činnosti na 2 841 Kč. Minimální  záloha u vedlejší činnosti vzrostla na 1 137 Kč. Výše minimální zálohy na zdravotní pojištění se zvýšila na 2 627 Kč.  

2.8. Změny sazeb stravného 

Základní sazby pro rok 2022 u tuzemského stravného jsou následující: 

• 99 - 118 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 
• 151 - 182 Kč, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin, 
• 237 - 283 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Zahraniční stravné pro rok
Úprava ve vyhlášce č. 462/2021 Sb. https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2021/vyhlaska c-462-2021-sb-43850

U našich nejbližších sousedů platí v roce 2022 následující základní sazby stravného: 

• Německo základní sazba: 45 EUR, 
• Rakousko základní sazba: 45 EUR, 
• Polsko základní sazba: 40 EUR, 
• Slovensko základní sazba: 35 EUR

Základní sazba náhrady za použití vlastního vozidla pro rok 2022 (1 km jízdy) 

• Jednostopá vozidla 1,30 Kč, 
• osobní silniční motorová vozidla 4,70 Kč, 
• nákladní automobily, autobusy a traktory 9,40 Kč. 

Náhrady při použití soukromého automobilu pro služební cesty 

• Průměrná cena benzin 95 oktanů 37,10 Kč/l 
• Průměrná cena benzin 98 oktanů 40,50 Kč/l 
• Průměrná cena nafta 36,10 Kč/l 
• Průměrná cena elektřiny 4,10 Kč/kWh 

3. Změny v nemocenském pojištění 

Od ledna příštího roku přináší změny novela zákona o nemocenském pojištění. Zlepší se podmínky  dlouhodobého ošetřovného a ošetřovného a prodlouží dobu, po kterou je možné čerpat tzv. otcovskou.

Ošetřovné 
Dávka klasického ošetřovného se od ledna nebude vztahovat jen na osoby, které žijí ve společné domácnosti.  Nově tak na ni dosáhnou i blízcí příbuzní, kteří se o nemocného starají, ale nebydlí s ním. To pomůže nejčastěji  v situacích, kdy s hlídáním nemocných dětí pomáhají prarodiče nebo je nutné se postarat o staršího člena rodiny,  ale péče není dlouhodobá. 

Krátkodobé ošetřovné tedy nově budou moci čerpat: 

• příbuzní v přímé linii (rodiče, prarodiče, děti, vnoučata atd.), 
• sourozenci (bez ohledu na to, zda mají společného jednoho, nebo oba rodiče), 
• manželé a registrovaní partneři, 
• rodiče manželů či registrovaných partnerů. 

Kromě dávky samotné budou blízcí příbuzní moci čerpat volno na ošetřování člena rodiny lidově nazývané jako  „paragraf“. Samozřejmě ale pouze v případě, že se účastní nemocenského pojištění z titulu zaměstnání nebo  samostatné výdělečné činnosti

Dvojitá otcovská 
Změnu přinese novela zákona o nemocenském pojištění i pro novopečené otce (nebo ty, kdo převzali do péče,  jež nahrazuje péči rodičů, dítě do sedmi let věku). 

Dávku otcovské poporodní péče (zkráceně otcovská) budou moci nově čerpat dva týdny místo jednoho. 

Novela zároveň prodlouží období, ve kterém může být dávka otcovské poskytována. To ale jen v situaci, kdy  bylo novorozeně během prvních šesti týdnů života hospitalizováno. V takovém případě se dané období  prodlouží právě o dobu, kterou dítě strávilo v nemocnici. Tato změna ošetří případy, kdy je dítě např.  v inkubátoru nebo musí v nemocnici zůstat déle z jiných důvodů a otec se s ním kvůli tomu příliš nedostane do  styku. Nově tak bude mít možnost si volno vyčerpat buď během prvních šesti týdnů, nebo až v době, kdy bude  matka s dítětem z nemocnice doma. 

V ostatních případech zůstává v platnosti, že otec musí dávku vyčerpat během šestinedělí.

Dlouhodobé ošetřovné 
Na dlouhodobé ošetřovné od nového roku vznikne nárok i v situaci, kdy nemocný pobýval v zařízení lůžkové  péče alespoň čtyři kalendářní dny. V současnosti přitom platí, že tam musí pobývat minimálně  7 kalendářních dní. 

V platnosti nadále zůstává, že ošetřovanou osobou musí být fyzická osoba, jejíž závažná porucha zdraví si  vyžádala hospitalizaci a u které je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího  prostředí bude vyžadovat alespoň měsíční péči. 

U nevyléčitelně nemocných pak podmínka hospitalizace pro poskytnutí dlouhodobého ošetřovného odpadá  úplně v případě, že je možná domácí péče.  

Nové podmínky budou platit také pro podání žádosti o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče  kvůli vyřizování dlouhodobého ošetřovného. Nově na to bude čas do 8 dnů po skončení hospitalizace.  V současnosti přitom platí, že je nutné požádat už v den ukončení hospitalizace.